Představení projektů řešených v letech 2010-2013:

Maximalizace efektivity regionální kolejové dopravy
Parametry výpravních budov z hlediska dimenzování a rozvržení prostor pro cestující, struktura a umístění informací v těchto prostorách
Optimalizace uspořádání zařízení pro přepravu osob v přestupních uzlech veřejné hromadné dopravy

 

Publikace vzniklé v rámci jednotlivých projektů je možné dohledat ve veřejné části aplikace V3S ČVUT.

 

Maximalizace efektivity regionální kolejové dopravy

Základní údaje o projektu:

Popis projektu:

V současnosti existují pochyby o tom, je-li efektivní financovat regionální dopravní obslužnost, jež je zajišťována železniční dopravou. Nelze paušálně a celosíťově rozhodnout, jestli ano či ne, ale je možné na základě potenciálu přepravní poptávky a dopravní nabídky charakterizovat konkrétní existující i budoucí relace nejen v rámci kolejové dopravy. Na dopravní systém je totiž třeba nahlížet jako na jednolitý celek myšlených spojených nádob, kdy pohyb počtu cestujících na jedné straně ovlivňuje dopravní proud na straně druhé. Vedle klasického přístupu, kdy se v podmínkách ČR doprava obecně i doprava drážní striktně dělí na vzájemně disjunktní množiny, by se na danou problematiku mělo nahlížet právě tak, že je možno hledat i taková řešení, která i přes veškerou "nekonvenčnost" mohou za relativně nízkých pořizovacích nákladů svojí atraktivitou a vytížeností podpořit smysl veřejné hromadné dopravy jako celku.

Hlavními cíli projektu jsou vytvoření přehledu možností využití regionálních tratí v podmínkách České republiky, vytvoření katalogu typů regionálních tratí a náměty na úpravu právních předpisů z oblasti železniční a veřejné dopravy.

Hlavní výstupy projektu:

 

Parametry výpravních budov z hlediska dimenzování a rozvržení prostor pro cestující, struktura a umístění informací v těchto prostorách

Základní údaje o projektu:

Popis projektu:

Jednak v souvislosti s modernizačními a racionalizačními opatřeními, jednak i z důvodu snah o snížení nákladů ze strany provozovatelů zařízení pro osobní dopravu, dochází v České republice, zejména na regionálních a méně významných celostátních tratích, k omezování rozsahu služeb pro cestující veřejnost. Uzavírání budov a absence uživatelsky přívětivého zázemí pro cestující je jedním z výrazných negativ, která provázejí modernizaci železniční sítě. Oblast zařízení pro osobní přepravu je však cestujícími velmi citlivě vnímána, a tak mohou uvedená úsporná opatření leckdy degradovat investice vynaložené do železniční infrastruktury a výrazně přispět k maření úsilí o znovuvybudování dobrého jména železniční dopravy v ČR. Stejně tak nemusí být vždy výhodné centralizování zdroje informací, neboť tím klesá možnost jejich operativní distribuce (zejména v případě mimořádností).

V současnosti neexistuje v ČR jednotný přístup k rozsahu služeb pro cestující, provozování zařízení pro osobní přepravu (odbavovací, vyčkávací a manipulační prostory) a jejich dimenzování. Čím dál citelněji je postrádán rozhodovací aparát, jenž by při znalosti určujících podmínek doporučil základní rozsah služeb pro cestující. A to jak z pohledu prostorových dispozic, tak i objemů a rozložení informačních zdrojů pro cestující.

Hlavními cíli projektu jsou vytvoření katalogu typových variant uspořádání a dimenzování zázemí pro cestující v železničních stanicích, návrh kategorizace železničních stanic dle polohy na síti, spádového území a špičkové frekvence a přiřazení podoby zázemí pro cestující jednotlivým kategoriím, zhodnocení souvisejících předpisů a návrh obecného řešení místně-časového rozprostření informačního toku pro cestující.

Hlavní výstupy projektu:

 

Optimalizace uspořádání zařízení pro přepravu osob v přestupních uzlech veřejné hromadné dopravy

Základní údaje o projektu:

Popis projektu:

V souvislosti s dokončováním modernizace železničních tranzitních koridorů na území České republiky bude investiční činnost směřovat ve střednědobém horizontu do tratí nezařazených do tzv. vybrané železniční sítě, včetně tratí regionálních. Probíhají diskuse o optimální dispozici, podobě a parametrech železničních stanic, především zařízení pro osobní přepravu v železničních stanicích (zejm. nástupiště, přístup k nim, odbavovací prostory), ale také o dalších oblastech, jež souvisí s organizací a řízením provozu veřejné hromadné dopravy – VHD (rozsah informací poskytovaných cestující veřejnosti, reálná přestupní doba). Doposud nepadlo zcela jednoznačné stanovisko a i do nových norem a předpisů se přebírají údaje nepodložené reálným měřením provedeným v posledních letech a v podmínkách ČR.

Projekt si proto kladl za cíl vytvořit, doposud citelně chybějící, metodiku úprav jak železničních stanic a zastávek, tak přestupních uzlů VHD, jež se stane účinným a prakticky využitelným nástrojem při projektech jejích rekonstrukcí. Metodika podává návod obecnými postupy i na konkrétních příkladech, jak má vypadat podoba a rozsah zařízení pro osobní přepravu v železničních stanicích a zastávkách, stanoví ideální míru poskytovaných informací cestující veřejnosti, na základě multikriteriální a rizikové analýzy představuje postup určení takové varianty úprav železničních stanic, aby byl maximalizován celospolečenský užitek, a vytvořila aparát pro stanovení reálných přestupních dob v uzlech VHD.

Průzkumy v konkrétních vybraných lokalitách byla zjištěna reálná rychlost nástupu a výstupu cestujících v závislosti na výšce nástupní hrany a typu vozidla. Dále byla prověřena propustnost přístupů na nástupiště a rychlost pěšího proudu při přesunu po nástupišti, jednotlivých druzích přístupových cest a na schodišti. Na základě toho byla namodelována reálná situace při přestupu v rámci uzlu VHD, v němž kromě přestupních dob byla zkoumána i bezpečnost cestujících a vliv přestupů na změny v plánovaném obsazení kolejí a z toho plynoucího omezení propustnosti železniční stanice. Následně byla vytvořena typová řada uzlů VHD, na které byla metodika aplikována. Posuzován byl také systém technologických postupů v železniční stanici při zajišťování přestupních vazeb i vliv uspořádání zařízení pro osobní přepravu a rozmístění vlaků na celkovou stabilitu systému. Metodika, prověřená rizikovou a multikriteriální analýzou, je nástrojem pro volbu podoby zařízení pro osobní přepravu v konkrétních uzlech VHD.

Tento projekt navázal na projekt výzkumu a vývoje Ministerstva dopravy č. 1F82A/029/190, který dále rozšířil, prohloubil a doplnil.

Hlavní výstup projektu:

JACURA, M., HAVLENA, O., JAVOŘÍK, T. PÖSCHL, D., SVETLÍK, M., TÝFA, L., VANĚK, M. Optimální podoba přestupních uzlů veřejné hromadné dopravy [certifikovaná metodika]. Praha: ČVUT v Praze (zpracovala Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů), 2012. ISBN 978-80-01-05053-8.

pro tiskárnu

Poslední aktualizace: 6. 12. 2018